Uf, právě jsem se probudil a noc nebyla zrovna nejpříjemnější. Ale tak, jsem tulák, co bych chtěl víc, než mít kde přespat. Dnes jsem spal v malé vesničce poblíž Nazaretu a v noci se mi zdál sen. Ale to nebyl normální sen, ten sen předpovídal, že se narodí zázračné dítě.
Přemýšlel jsem o tom cestou do hospody a všiml jsem si, že mám v kapse pár zlatých mincí. V hospodě jsem poprosil o housku s máslem a půllitr piva. Posadil jsem se na lavici, snědl jsem si housku, vypil pivo a začal jsem poslouchat, o čem si povídají dva stařečkové.
Dozvěděl jsem se, že se nedaleko od Nazaretu válčí a že by se to mohlo přenést i na tuto vesničku. Mě ovšem hned napadlo, že by to mohlo ohrozit to zázračné dítě. Ještě jednou jsem se ponořil do svých myšlenek a vzpomněl jsem si, že se jeho rodiče jmenují Josef a Marie. Také jsem si uvědomil, že bych mu měl přinést nějaký dar.
Tak jsem neváhal a začal jsem si hledat práci. Někde chtěli, abych jim pásl ovce, jinde zase, abych jim pomohl sklidit pole. Neváhal jsem a s chutí jsem se pustil do práce. Práce dala sice zabrat, ale zvládnul jsem to. Za odměnu jsem dostal pár zlatých mincí.
Jako dárek jsem koupil malou deku a polštář, aby mělo dítě po narození alespoň trochu pohodlí. Vydal jsem se tedy na cestu do Nazaretu. O chvíli později už to moje nohy nevydržely. Musel jsem si najít nějaký jiný způsob dopravy. Když v tom jsem uviděl koně a nenapadlo mě nic jiného, než osedlat si ho a svézt se na něm. Po cestě jsem potkal pár dalších lidí, kterým se tento sen zdál.
Když jsem konečně dorazil na místo, bylo tam tak padesát lidí, kteří už nedočkavě čekali, až se dítě narodí. Když se narodilo, Josef, Marie a všichni lidé začali slavit. Pomalu jsem se zařadil do fronty za tři krále. Čekání bylo dlouhé, a tak jsem měl čas si s králi popovídat. Byli to moc milí pánové. Když na mě přišla řada, klekl jsem si k Ježíšovi a popřál mu vše nejlepší, pomodlil jsem se a předal mu dary.
Najednou jsem zaslechl klopýtání. Ani jsem se nemusel otáčet a zařval jsem: „Pozor!“. Řítili se přes nás stovky vojáků na koních. Všichni utíkali a já jsem chytil Ježíše, jelikož Marie a Josef to nestihli. Skryl jsem ho pod sebe a přejelo mě několik koní po sobě.
Najednou jsem se probudil a byl jsem v nebi. Bohové mi řekli, že jsem obětoval svůj život za život Ježíše a za to budu odměněn. Udělali mě bohem pozornosti, dobročinnosti a obětavosti. Když jsem se vrátil na povrch zemský, všichni mě obdivovali. Josef a Marie mi děkovali a prohlásili mě kmotrem Ježíška. Když jsem se na něj podíval, ukázal na mě a říkal něco jako „hodnej“.