V mé rodině se už léta vypráví příběh, jak můj předek viděl narození Ježíše Krista. Normálně je příběh nepřesný, ale v mé rodině se už po tisíciletí vypráví pořád stejně. Pokaždé, když mi ho vypráví máma, tak ho vypráví úplně stejně jako moje babička, prababička, teta, sestřenice atd… Všichni ho říkají úplně identicky, ani slovo jinak. Zkrátka už je to naše rodinná tradice se příběh naučit nazpaměť, abychom ho mohli vyprávět budoucí generaci. Ale je moc hezký. Příběh je o osmnáctileté Dianě, která žije v Betlémě se svou matkou, otcem a sestrou Stelou. Diana je velmi poslušná dívka, vždy udělá, co se jí řekne a je pilná, chytrá a pracovitá. Ale její rodiče jsou přísní a mají z nějakého důvodu radši její stejně starou sestru Stelu. Ta se s Dianou porovnávat nedá, je hloupá, namyšlená, nemotorná a neumí se o sebe postarat. Jednoho dne, když Diana byla nakoupit ovoce, tak potkala jednoho kluka. Ten se představil jako Marek. Po chvilce, co se spolu bavili, zjistila, že mu je devatenáct a bydlí taky v Betlémě. Marek nesnáší svoje rodiče, protože jsou na něj zlí. Už po pár minutách si Diana připadala, jako by ho znala roky. Mají toho tolik společného a rozumí si. Diana si ještě chtěla povídat, ale pak už bylo pozdě a museli se rozloučit, tak si slíbili, že se zítra uvidí. Diana odcházela domů celá nedočkavá na zítřek. Když konečně nastal další den, tak přesně v pět hodin se Diana vydala na místo, kde se včera potkali. Marek tam už čekal. S krásným úsměvem přivítal Dianu a ta mu úsměv oplatila. Strávili spolu krásné odpoledne. Když už byl zase večer, tak se spolu museli rozloučit. Zase si slíbili, že se zítra uvidí. Uplynuly týdny a oni spolu každé odpoledne někam chodili a dokonce si vyznali lásku. Ale jednoho dne, když se Diana vracela domů, tak na ní doma čekali její rodiče a nebyli vůbec šťastní. Asi deset minut na ní křičeli. A pak Dianě přísně zakázali se s Markem vídat. Diana nevěděla, co říct, tak se slzami v očích běžela do svého pokoje. Tam probrečela celou noc. Vůbec nevěděla, jak se její rodiče dozvěděli, že chodí s Markem. Diana přemýšlela a najednou se otevřely dveře a v nich stála její sestra Stela. Ta se na ní podívala a začala se smát. Diana nechápavě sledovala, jak se její sestra směje. Po chvilce se Diana konečně zeptala: „Co je tu tak k smíchu?“ Stela se na ní podívala a začala se zase smát a řekla: „Ty a Marek se už asi neuvidíte co?“ A v tu chvíli to začalo dávat smysl. To Stela řekla, že Diana chodí s Markem. Diana se zvedla a vystrčila Stelu ven z jejího pokoje a zabouchla jí dveře před nosem. A zase se jí chtělo brečet. Ale najednou se jí zvedl žaludek a musela běžet na záchod. Poslední dobou si Diana všimla, že nějak ztloustla, dělá se jí často špatně a má chuť na různé věci, které by si normálně nedala. Bylo to divné. Po dalším týdnu ještě víc přibrala a to nejedla nic moc tučného. Pořád se jí dělá špatně a zvrací. Potom jí to došlo! Je těhotná! Má břicho velké, jako by si ho vycpala polštářem, má různé chutě a je jí pořád špatně. Když šla na večeři, její rodina seděla u stolu a netrpělivě na ní čekala. Diana se nervózně posadila na své místo a bylo ticho. Začala se potit a nervózně seděla jako socha. Najednou se její otec agresivně zvednul a bouchnul do stolu a začal na ní hlasitě křičet: „Ty sis opravdu myslela, že si toho nevšimneme? Opravdu si myslíš, že jsme tak hloupí?“ Dianě vytryskly slzy z očí a nevěděla, co má říct. Tak začala tiše vzlykat. Její otec pokračoval: „Přestaň vzlykat! Čekáš dítě a my nic nevíme. Chodíš s nějakým Markem a máš s ním dítě v osmnácti. Kdo si myslíš, že jsi? Víš ty co, vypadni z tohohle domu a už se nevracej!“ Diana tomu nemohla uvěřit, její rodina ji vyhazuje z domu, kde žije. Podívala se na svoji matku, ale ta jenom seděla a souhlasila se vším, co její manžel řekl. Její setra se jenom smála. Diana se zvedla a šla pryč z domu. Přísahala, že už se nevrátí, ať se děje cokoliv. Odešla. Byla noc, Diana byla tak v pátém měsíci těhotenství. Byla tma, zima a ona nevěděla, kam jít. V tu nejčernější chvíli jí na rameno položila ruku nějaká žena. Diana se otočila a viděla těhotnou ženu, která vypadala, že bude brzy rodit. Zeptala se, jestli potřebuje s něčím pomoct. Žena se představila jako Marie a po jejím boku stál její manžel Josef s oslem. Marie prosila Dianu, zdali není v Betlémě nějaké místo, kde by mohla rodit, protože ve všech porodnicích je plno. Diana řekla, že v Betlémě už žádná jiná porodnice není. Najednou Marii začalo strašně bolet břicho. Diana přemýšlela a najednou ji napadlo, že v Betlémě je takový chlév, do kterého chodila s Markem. Diana popadla Marii a pomohla jí nasednout na osla. Tak rychle šli do chlévu, který naštěstí nebyl daleko. Když tam dorazili, tak Marie slezla z osla a lehla si do sena. A v tu chvílí začala rodit. Netrvalo to tak dlouho. Diana s Josefem jí pomáhali. Po chvilce bylo dítě na světě. Marie s Josefem ho pojmenovali Ježíš Kristus. Když ho dali pochovat Dianě, tak ta se do něj úplně zamilovala. Najednou už neměla strach, až se její dítě narodí, už se na něj nesmírně těšila. Marie a Josef jí poděkovali za všechno a Diana odešla. Pak zamířila za Markem domů, aby mu řekla, že je budoucí tatínek. Když to Marek slyšel, tak byl tak strašně šťastný. Okamžitě si zabalil věci a odešel s Dianou. Za den si našli bydlení. Po pár měsících se dítě narodilo. Byla to krásná holčička. Pojmenovali ji Sára a žili konečně šťastný život bez omezení a špatných rodičů. A Diana nikdy nezapomněla, jak pomohla s narozením Ježíše. Tak toto je můj rodinný příběh, který se už tisíciletí vypráví. Doufám, že se vám líbil.