Jako každý rok se všichni chystají na Vánoce. Většinou si děti prochází obchody, aby věděly, co si přát od Ježíška. Ale tyhle Vánoce to bylo úplně jinak! Mary je jedenáctiletá holka, která nevěřila na Ježíška, ale po tomhle dobrodružství už věří. Bylo prvního prosince, když šla Mary ze školy. “Mary,” ozvalo se z křoví. Mary se zastavila, ale pak to zase ignorovala.
“Mary, pojď jsem,” ozvalo se hlasitěji. Mary se otočila a šla ke křoví.
Ve křoví byl vánoční skřítek. “Potřebujeme tvoji pomoc,” řekl skřítek. Máma Mary říkávala, že je výjimečná, ale že by jí vánoční skřítek požádal o pomoc, tak to zdaleka nečekala. “Pojď za mnou,” řekl skřítek a zmizel ve křoví. Mary šla za ním a vylezla v betlémě.
“Wow,” řekla Mary a všude se rozhlížela. “A kde je Ježíšek?” Zeptala se a koukala kolem. “Nikde ho nevidím.” “Máme skrýš,” řekl skřítek a potom ukázal na čudlík. “Zmáčkni ho.” Když Mary zmáčkla čudlík, tak se v betlémě udělal velký vchod se schody dolů. “Poběž,” řekl skřítek a běžel dolů ze schodů. “Tak když už jsem tady, tak půjdu i dolů,” řekla Mary a běžela za skřítkem.
“Vždycky jsem si představovala betlém hrozně malý, ale jak vidím, tak to je větší, než jsem si myslela.” Když Mary a skřítek sběhli dolů, tak Mary nevěřila svým očím. Stála ve velké místnosti, kde se vytvářely dárky. “Tohle je dílna. Tady se vytváří dárky,” řekl skřítek a běžel dál. “A tady… Sem bych nechodil. Tady mají všichni skřítci vstup přísně zakázán,” řekl skřítek, ale Mary měla stále pohled upřený na továrnu a nevnímala skřítka.
“A tady byl samotný Ježíšek,” řekl skřítek a Mary se na něj podívala. “Byl?” “Ano. Ježíšek zmizel a nevíme kam, a proto jsem tě zavolal.” Řekl vyděšeně skřítek. “Ale to nejde.” ”Proč ne?” “Protože já jsem jen obyčejná holka, a hlavně byste ho měli najít vy.” Řekla Mary, schoulila se do klubíčka a rozbrečela se. “Přece to nevzdáš teď,” řekl skřítek. “Stejně musím jít domů dělat úkoly,” řekla Mary a koukala se ubrečenýma očima na skřítka.
“Když budeš chtít, tak tady jsou hodiny světa. Když je zastavím, zastaví se celý svět,” řekl skřítek a koukal se kulišácky na Mary. Mary souhlasila, a tak stopli hodiny, ale nevěděli, že se může něco stát. “Tak kde mám začít s hledáním Ježíška?” Zeptala se Mary a koukala se na skřítka. “My, jakožto skřítci, nemůžeme do této místnosti, ale ty nejsi skřítek,” řekl skřítek a ukázal na dveře, které jí už ukazoval.
“Tak jo, ale co tam je?” Zeptala se a koukla se ne dveře. “To nevíme. Tam nemůžeme.” “A proč jsi mi to neřekl, když jsi mě tady provázel?” Zeptala se Mary a začala se se skřítkem hádat. Po chvilce hádání se oba rozhodli, že to nebudou řešit, a tak se Mary vydala sama do zakázané místnosti.
Po chvilce hledání našla Mary bludiště a bylo jasné, že Ježíšek bude na jeho druhé straně. Po asi hodině bloudění našla Mary cestu a když už měla naději, našla dveře, které po ní chtěly heslo. Po dalších 2 hodinách konečně zjistila heslo a šla dovnitř.

“Jako vážně?” Řekla, když viděla Ježíška a pár skřítků, že spí. “Dostanu se do betléma, jdu milión schodů, hodinu chodím bludištěm, dvě hodiny zkouším heslo a ty si tady spíš!” Řekla zvýšeným hlasem a s naštvaným výrazem v obličeji. “Chtěl jsem si jeden rok odpočinout,” řekl Ježíšek, ale Mary se ještě víc naštvala. “Tak proč jsi nastavil hodiny?” Řekla Mary, ale když zjistila pravdu, uklidnila se a začala brečet.
“Když zastavíš hodiny, musíš je zapnout, a když je zapneš, čas se automaticky posune na 23.12.,” řekl Ježíšek a zvedl se z postele. “Tak jo, jdeme.” Ježíšek, Mary a pár skřítků šli hodinu bludištěm a pak začali pracovat na dárcích pro děti, aby stihli Vánoce. Když bylo hotovo, skřítek odvedl Mary domů a zapnuli hodiny. Celá rodina měla o Mary strach, ale po Vánocích se vše dalo do pořádku a Mary doteď vzpomíná na dobrodružství, které zažila.